Keře

Tvarování živých plotů, tvarování keřů a prosvětlovaní keřů

U řezu keřů je jednou z nejdůležitějších věcí správné určení druhu keře, protože každý druh má jinou obnovovací bazální schopnost. Na základě znalosti jak dobře nebo špatně dokáže daný druh keře reagovat na řez, můžeme rozhodnout, o jaký zásah a v jakou roční dobu jej můžeme provést. Vždy je třeba zohlednit, jestli se jedná o keř, polokeř či dřevitou liánu. Dále zohledňujeme celkový stav dřeviny, její životní stádium, na jakém stanovišti roste a co od řezu očekáváme.

a) keře s výraznou bazální obnovovací zónou 
- tyto keře zvládnou i úplné sesazení (např. po zásahu zůstanou výhony pouze o délce 15 cm nad zemí) a pro jejich vitalitu je prospěšné
b) keře s méně výraznou bazální obnovovací zónou
  - u těchto keřů je nutné být obezřetný s radikálními zásahy
c) keře s akrotonním větvením
– používají se u keřů, které svými vlastnostmi i vzhledem se přibližují, stromům a nelze a ně uplatnit zmlazovací řezy, ani jiné radikální řezy
- způsob vedení řezu lze provést na větevní límeček, na postranní větev, řezem na pupen, zaštipováním, zpětným řezem odkvetlých výhonů, odlamováním a řezem "na slepo"

1. Zakládací řez

- výchovný řez (ve školce, zapěstování několika hlavních výhonů)

- výsadbový řez (při výsadbě, odstranění poškozených výhonů i kořenů)

2. Udržovací řez

- průklest (prosvětlení keře, odebírání starých výhonů, křížících se apod.)
- zmlazovacích (u starých či špatně zapěstovaných keřů)
- tvarovací řez (nejpoužívanější typ řezu, platí zde pravidlo, že když už se jednou začne, tak by se nemělo nikdy přestat a čím častěji se keř tvaruje, tím je to lepší pro estetiku i zdraví keře)